Agent Plugins 1.0 popisuje jeden formát pluginu pro agenty. Přenosné jsou dvě součásti

Skill napsaný pro jeden agentní nástroj se do druhého dosud musel přerovnat: každý klient si vymyslel vlastní adresáře a vlastní soubor s popisem balíčku. Specifikace Agent Plugins proti tomu staví jeden adresář s pevně danými místy. Verze 1.0.0 je od konce července 2026 označená jako vydaná a popisuje, co v něm smí být a jak to má klient načíst.

Co je uvnitř balíčku

Plugin je obyčejný adresář. V jeho kořeni musí ležet soubor plugin.json; když chybí, klient balíček odmítne. Vedle něj můžou být dvě věci: adresář skills/ s podadresáři, v nichž je vždycky soubor SKILL.md, a soubor mcp.json s popisem serverů protokolu MCP. Umístění jsou pevná a manifest je přepsat nesmí.

Manifest má uzavřené schéma: povolených polí je deset ($schema, name, version, description, author, homepage, repository, license, keywords a extensions) a povinná jsou z nich dvě, první a druhé. Neznámé pole navíc má klient ohlásit, přeskočit a pokračovat; každé jiné porušení schématu je fatální a celý plugin se nesmí načíst. Hodnota $schema je jediná přípustná a klient si ji podle normativního znění nesmí při načítání stahovat ze sítě; slouží jen k tomu, aby poznal verzi, kterou balíček cílí.

Cesty v konfiguraci musí začínat na ./ a po rozvinutí zůstat uvnitř adresáře pluginu. Symbolický odkaz mířící ven se má odmítnout, a to podle nejužší hranice, které se to týká: rozbitá cesta u jednoho serveru MCP shodí ten server, ne celý balíček.

Přenosné jsou skilly a servery MCP, zbytek nese jmenný prostor klienta

Součástí, které specifikace popisuje, jsou právě dvě: skilly a servery MCP. Nic dalšího v ní není. Vše, co si klient přidá navíc, patří do jmenného prostoru pojmenovaného obrácenou doménou – buď jako objekt v poli extensions manifestu, nebo jako adresář téhož jména v kořeni, nebo obojí. Specifikace tomu obsahu nepřiděluje žádný význam a klient má cizí jmenné prostory ignorovat, aniž by se do nich díval.

Samotný formát skillu přitom Agent Plugins nepopisuje. Odkazuje na specifikaci Agent Skills, která je pramenem pro tvar souboru SKILL.md i pro adresáře scripts/, references/ a assets/. Přenositelnost balíčku tak stojí na dvou dokumentech, ne na jednom.

Oprávnění a ověření původu verze 1.0.0 neřeší

Bezpečnostní část je z normativního textu vynechaná a projekt to říká sám: v soupisu pro příští verze stojí model důvěry a izolace pluginu, ověřování původu podpisem, zacházení s tajnými klíči pro servery MCP, firemní pravidla instalace, jednotný záznam o událostech, závislosti mezi pluginy a nástroj na ověření balíčku. Ani jedna z těch věcí není pro shodu s verzí 1.0.0 potřeba.

Není to opomenutí. Web specifikace ten rozsah popisuje jako malou spodní hranici součinnosti a distribuci, instalaci, oprávnění i podobu rozhraní nechává výslovně na každém klientovi. Něco se přesto uhlídat dá: klient, který spouští server MCP jako podproces, mu musí předat proměnné PLUGIN_ROOT a PLUGIN_DATA, a právě zmíněné držení cest uvnitř adresáře je taky pravidlo o bezpečnosti. Podle nás je u formátu, který má pluginy stěhovat mezi nástroji, otevřenou otázkou hlavně ten podpis: přenosný balíček se dá stejně snadno podvrhnout jako přenést.

Formát vede pětičlenný výbor

Technický výbor má podle soupisu správců pět lidí a organizace, které v jednáních zastupují, jsou Amazon, Cursor, Microsoft, OpenAI a Vercel; vedoucím správcem je Jonathan Hefner z Vercelu. Charta projektu říká, že role drží jednotlivci, ne firmy, že se místa žádné firmě nerezervují a že jeden dodavatel nesmí mít ve výboru většinu. Text a dokumentace jsou pod licencí CC BY 4.0, schémata a kód pod Apache 2.0.

Seznam kompatibilních klientů na webu specifikace má pět položek: Visual Studio Code, Kiro, Cursor, GitHub Copilot a Codex. Čtyři z nich u serverů MCP uvádějí stdio, Streamable HTTP i starší SSE, Codex jen první dvě. Claude Code v seznamu není.

Codex ho čte od vydání 0.146.0

Odkaz na zdrojový kód má v tom seznamu Visual Studio Code a Codex; u druhého z nich se implementace dá ověřit, ne jen přečíst v poznámkách. Podporu přinesl návrh změny 35105, začleněný 24. července, a ven se dostala ve stabilním vydání 0.146.0 z 29. července 2026. Codex pozná plugin.json v kořeni, přebere z něj přenosná metadata, obsah skills/ a mcp.json, vlastní nastavení si vezme z jmenného prostoru com.openai uvnitř manifestu a jako záložní vrstvu čte .codex-plugin/plugin.json. Seznam podporovaných verzí schématu má v kódu jedinou položku, takže balíček hlásící se k jiné verzi odmítne.

Ve stejném vydání přibylo i přebírání pluginů z Claude Code. Návrh změny 34979 doplnil pravidlo, že zapnutý plugin z tržiště claude-code-plugins se má, pokud se zdroj nezjistí jinak, dohledat v repozitáři anthropics/claude-code. S přenosným formátem to nesouvisí: je to převzetí nastavení, které uživatel už má.

Na webu stojí „pracovní návrh“, v repozitáři „vydáno“

Kdo si specifikaci otevře na webu projektu, čte v záhlaví stav „Working Draft“. Táž verze 1.0.0 v repozitáři má v záhlaví „Published“. Vysvětlení je v souboru specification-source.json, ze kterého se web plní: má v sobě přišpendlený commit z 21. července a stav working-draft. Označení za vydané přišlo až o tři dny později a do hlavní větve se dostalo 27. července.

Na obsahu to nic nemění: mezi přišpendleným commitem a dneškem se v souboru se specifikací liší jediný řádek, a je to právě ten se stavem. Normativní text je na obou místech stejný.

Kam se plugin doopravdy přestěhuje, se tedy zatím pozná až u konkrétní dvojice nástrojů. Balíček je jeden, ale skill v něm se řídí druhou specifikací a o tom, co smí server MCP na stroji dělat, rozhoduje pořád jen ten klient, který ho spustil. Nejbližší věc, na kterou se vyplatí koukat, je proto obsah příští verze – ne počet položek v seznamu kompatibilních klientů.

Zdroje: specifikace a dokumenty projektu Agent Plugins (agent-plugins.org, repozitář agentplugins/agent-plugins-spec), specifikace Agent Skills, poznámky k vydání a zdrojový kód openai/codex.